Utíkám dopředu,zpívám si koledu, smutno mi je. Ani ta naděje tu není. Před chvílí z nádraží ujel mi vlak mého života. A já už se jen po nádraží mihotám. Jsem sám nikdo tu není ani ta naděje či chvilka potěšení. Nikdo, nikdo tu není. Byl to vlak všech vlaků který mi ujel. A teď jsem tu sám a abych se svýjel sám v osamění ani ta tma tu ještě není. Bloudím po nádraží, hledám pár drobáků abych se najedl,nastoupil do vlaku. Ne nemám nic a nic víc. Slunce už zapadá,ptáci jdou spát, já si na lavičku lehám a chci se všech ptát..... Kde jste?!
Ujel mi vlak života a já se tu mihotám.....
moje vlastní báseň!
Velice zajímavě podané.