Konec...?
11. května 2013 v 12:51 | Eťa
Prozatím musím tento blog ukončit.
Tak se s vámi loučím.
Ahoj
Otázky
2. května 2013 v 18:37 | Eťa
Na co se mě ptáš,
když mi něco dáš?
Odpověď nečekáš,
tak co tu ještě děláš?
Pravda ptát by ses měl ty,
co tu ještě dělám.
Půjčuju si kalhoty,
no nic s tím nenadělám.
Je to celý zamotaný,
kdo se vlastně koho ptá.
Je to celý za vlasy přitahaný,
nemám se tě zeptat já?
Ale ne asi někoho máš,
život je takovej
a s tim nic nenaděláš.
Tak proč se na mne díváš?
Tvůj pohled bodá do srdce,
tvůj pohled je jak zavření do klece,
nekoukej se na mne.
Radši půjdu pryč,
radši budu v hluboké jámě,
než stát vedle tebe.
Srdce se mi napětím zebe,
stát vedle TEBE....
Tajemný Hotel
27. dubna 2013 v 14:32 | Eťa
Ahojjj, do pátku sem budu psát hlavně horrory.

Jmenuji se Rebeka a se svým přítelem Mariánem slavíme roční výročí toho že spolu chodíme. Jedeme do Las Vegasa už je docela pozdě. Když jsme přišli do hotelu aby jsme si pronajali apartmá řekli nám, že do roka a do dne se tu před dvaceti lety stala vražda. Protože už bylo pozdě, měli jsme výročí a já s přítelem na to moc nevěříme tak jsme řekli, že nám to nevadí. Když jsme došli nahoru a odemkli, zjistili jsme, že to apartmá je nádherné. Dokonce i s terasou. Už jsme šli spát, lehli jsme si do postele a když tu na mě spadla kapka krve. Koukla jsem se nahoru a tam byla velká skvrna od krve. Hned jsem to řekla příteli. Chtěli jsme zavolat na recepci, ale už bylo pozdě spali. Tak jsme si řekli, že to řekneme hned zítra a odjedeme. Začala bouřka. Jeden záblesk osvítil náš pokoj, po zdech byli nápisy JSTE NAŘAD, NEMĚLI JSTE SEM CHODIT. A spoustu jiných které jsem nestihla přečíst. Nevím jak se mi to povedlo, ale usnula jsem. Když jsem se probudila tak byla ještě tma, ale ne tak moc velká.
Koukla jsem se na Mariána který ležel v kaluži krvi mrtvý...
Přoč zrovna já?
26. dubna 2013 v 21:09 | Eťa
Proč zrovna já?ptám se sama sebe.
Proč zrovna já ptám se i tebe.
Jsem schoulená do sebe
a myslím na tebe.
Po tváři mi teče slza,
v mém mozku se dělá mlha,
nerozumím ti!
PROČ?
Toto slovo říkám často.
PROČ?
Život je kolotoč.
Přichází chvíle která trvá míle
a já čekám...
Voda
25. dubna 2013 v 17:59 | Eťa
Ukápne ti slza na tvář
a ty se sám sebe ptáš,
PROČ?
Z kohoutku ukápne voda,
někdo ti pomocnou ruku podá,
KDE?
Začíná pršet
a pocity stékají
jak kapka vody po okně.
Voda je dar,
uklidňuje, ochlazuje, trápí tě.
A přesto ptám se tě,
JAK?
Ten velký mrak,
co je nade mnou,
už dlouho vypadá,
že z něj začne pršet.
NE NIKDY!
Jen tak...
20. dubna 2013 v 0:01 | Eťa
Jen tak si teďka kupuju prak. Prodavač se na mě otočí a řekne cenu která mě vytočí. I tak zaplatím. Zachvíly si svou cestu skrátím a jdu. Jsem v parku kde na zemi nacházím marku, ale nevezmu si ji. Přichází člověk v kabátě, ale moje pozornost zůstala na jeho paťe. Nevím proč není to důležité. Bez mého vědomí vezmu prak,kámen a střelím. Teď můj život na dvě poloviny dělím.Pán padá k zemi a já utíkám z místa činu a po cestě pár lidí minu. Utíkám z parku a beru předtím nalezenou marku.....
Super DEN!!!!
18. dubna 2013 v 17:36 | Eťa
Dneska je BOŽÍÍÍÍÍ den FAKT!
Jdu doškoly první hodina píšeme test z hudebky klídek umím to napůl :D xD.Po škole jdu s kámoškama do Cité de loa Joie.
Koupíme si zmrzku,lezeme po stromech prostě super.Potom musí Paťa domů tak jde nám je to líto.
Květ
18. dubna 2013 v 17:30 | Eťa
Vše začíná semínkem, tím život se stvoří. Do půdy země padne kapka vody a rostlina začíná růst.Když je na květině malý květ, svět jí může závidět, její krásu!Ubíhají dny,týdny, měsíce a samé davy tu chodí. Jen aby spatřili tu květinu, proto se sem brodí.Je nádherná,ten její kvet je malý svět, i já jí sem chodím závidět.To místo je tak nádherné, sem se tak květina hodí, to místo je tak nádherné proto sem ty lidi chodí.Jenže když uběhne krátký čas květina umírá.Zahradník vezme nůžky a květinu ušmikne a dá jí své milé.
Fáze života
14. dubna 2013 v 10:50 | Eťa
|
o mě
Jsem na prahu života a přede mnou se něco mihotá. Vystupuje z mlhy a mé odvaze podkopává nohy. Ano je to mé svědomí které mě po chvilce uvádí do bezvědomí. Probouzím se a kolem mě je mlha a z dálky vystupuje něčí noha. Otočím se a všímám si že za mnou někdo stojí, kouká na vystupující nohu z dàlky, vypadá že se jí bojí. Osoba vystupuje z mlhy a přichází k mému svědomí, nějak se mu blískaj nohy a j...á jsem zas v bezvědomí. Už jemom slyším střídačka brácho, přichází k mému svědomí a i když je neslyším dávno vím že si tam dál povídají. Tentokrát jsem se probudila ale nebyla jsem sama, byli tam dvě osoby které doprpvázela lama. Druhá osoba ta menší byla přivázaná k lamě, ale ta lama kiukala na mě. Co ona dá mě? První osoba druhou vedla ale když se druhá osoba pohla první jí hned bodla. Když zahlédnu obličej zjistím že je to mé svědomí které už je dávno v bezvědomí. Ano je to mttvola. A tak.........
Je na prahu života a před ním se něco mihotá....
Je to fáze života.
Je na prahu života a před ním se něco mihotá....
Je to fáze života.
Normálka
13. dubna 2013 v 20:01 | Eťa
|
o mě
Ahojjjj tak jak to u hvás de???
u mě to dé super jsem na výkend v Česku a docela si to užívám... Koukám se na Blogy na FB a td.
Dneska jsem byla s babičkou nakupovat a koupily jsme dva páry bot jsou prostě boží.No nic za chvíli jedu za tátovi kterýho jsem dlouho neviděla a zítra zase jedu do Vídně za Routou tak čau!!!